Jestliže o něčem můžeme mluvit jako o stálici, pak je to čínská medicína, jejíž kořeny jsou staré téměř 5 000 let. Tradiční čínská medicína (TČM), která je nedílnou součástí starodávné čínské filosofie, vnímá člověka jako součást přírody, v níž se střetávají proudy energií.
Teorie Jinu a Jangu je pilířem celého ozdravného systému. Tyto pilíře tvoří dva energetické protipóly, které však bez sebe navzájem nemohou existovat. A tak zatímco Jang symbolizuje mužskou energii, projevujícím se stoupáním, rozdělováním a rozpínáním, Jing je vyjádřením ženství, za nímž se skrývá klesání, stálost a souhra.
 
Nemoc z pohledu TČM

Dokud oba tyto typy energií zůstávají v harmonii a navzájem se doplňují, člověk se cítí svěží a plný síly. Vlivem nejrůznějších faktorů, mezi nimiž jsou například toxiny, stres (Joalis Streson), dlouhodobé užívání léků, začíná jedna energie převažovat nad druhou a v organismu se tvoří blokády, šíří patoglogické energie a chaos. Následkem toho vzniká celá řada potíží, od zdánlivě nevinných nachlazení přes stále častější alergie a dýchací obtíže až po nemoci, jejichž dopad na organismus bývá fatální.
 
Čínský pentagram a jeho význam

K tomu, aby se člověk cítil zdráv a vitální, a to jak po stránce tělesné, tak po stránce duševní, stačí udržovat energii, proudící v organismu, ve vyvážené rovině. To, co na první pohled vypadá jednoduše, se však v praxi ukazuje jako nesmírně obtížné. Podle TČM se lidský organismus skládá z pěti základních orgánů – jater (LiHerb), sleziny (VelienHerb), plic (ReHerb), ledvin (UrHerb) a srdce (CorHerb), k němuž se řadí ještě mozek (MiHerb). Tyto orgány stjojí na špicích pomyslného pentagramu a také v čele jednotlivých orgánových okruhů. Jsou-li tyto okruhy ve vzájemné harmonii, ocitá se také člověk ve fyzické i duševní pohodě. Mít však v dnešní uspěchané době základní orgány čisté, se podaří málokomu. Vzduch, který dýcháme, potraviny, které denně konzumujeme, stres, spěch a vysoké nároky – to všechno představuje pro organismus velkou zátěž. Zátěž v podobě toxinů.