Pohybový aparát bývá nejčastěji postižen traumaticky – zraněním. Z onemocnění jsou častá především degenerativní onemocnění (artróza) a častá jsou i onemocnění autoimunitní. Autoimunitní onemocnění mohou pohybový aparát postihovat izolovaně, ale většinou je jeho postižení součástí onemocnění, které postihuje celý organismus, a jedná se tedy pouze o jeden z projevů základní choroby.

K pohybovému aparátu patří kosti, klouby a svaly.

Onemocnění často postihují více složek systému najednou, méně často jsou postiženy izolovaně jednotlivé součásti pohybového aparátu. Většina těchto nemocí je chronická.

Kosti

mohou být postiženy i v rámci některých vrozených a dědičných vad, metabolických chorob (osteoporóza, osteomalacie), při degenerativních procesech (při postižení kloubů) – více viz samostatná kapitola Osteoporóza.

Svaly

mohou být postiženy v rámci neurologických onemocnění nebo infekčními záněty (přestupem zánětu na sval z okolí) a systémovými onemocněními pojiva.

Klouby

jsou nejčastěji postiženou částí pohybového systému – na prvním místě je artróza (osteoartróza, a v případě postižení páteře spondyloartróza), degenerativní proces, postihující nejčastěji velké klouby (kyčel, koleno, rameno) a páteř, a související velmi úzce s dlouhodobým přetěžováním těchto kloubů.

1. V dětství je častý výskyt vrozené dysplazie kyčelního kloubu (vývojová vada) – je nutno řešit již v nejútlejším věku.
2. K dalším onemocněním kloubu patří revmatoidní artritida – zánětlivá autoimunitní choroba postihující velké i malé klouby, které postupně destruuje. Toto onemocnění je nutno léčit trvalým potlačením imunitního systému – více viz kapitola Ateroskleróza.
3. Klouby a svaly často bolí při chřipkových onemocněních. Nejedná se o nic závažného, jde o stavy způsobené zvýšenou aktivitou imunitního systému v reakci na infekci – jsou přechodné.
4. U dětí jsou poměrně častá onemocnění pohybového systému spojená s vadným držením těla. Jde především o vznik skoliózy. Tato onemocnění by měla být včas rozpoznána a léčena, neboť s sebou nesou riziko vzniku degenerativního postižení páteře již v mladém věku.

Onemocnění pohybového aparátu jsou velmi častá, především ve vyšším věku představují velmi závažný problém, který je často nutno řešit operací. Je proto důležité vychovávat děti a mladé lidi ke správnému držení těla (kterému napomáhá pravidelné cvičení) a také ke správným stravovacím návykům a k pohybu, aby nedocházelo ke vzniku obezity.

Bolest je důležitým příznakem řady onemocnění. Mnohdy nám brání normálně fungovat, na druhou stranu, važme si tohoto varování. Kolik lidí by mohlo žít, kdyby se bolestí včas ozval např. vysoký krevní tlak nebo ucpané cévy.

Bolest se vyskytuje kdekoli v lidském těle, dokonce i tam, kde prokazatelně „nic není“, třeba v duši nebo za krkem. Když si lékaři dali práci a zkoumali, které místo na těle bolí nejčastěji, zjistili, že nejvíce si jejich pacienti stěžují na bolesti pohybového aparátu – šlach, svalů, kloubů. Ty jsou také nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. První místo na pomyslné stupnici výskytu bolesti však patří bolestem zad.