Baobab je africký strom, oblíbený jednak pro svůj poetický český název, jednak pro svůj zajímavý tvar a dlouhověkost. Baobab, latinsky Adansonia digitata, česky někdy také překládán jako baobab prstnatý, patří taxonomicky do čeledi slézovité (Malvaceae). Má nápadně tlusté kmeny a opadavé listy jsou dlanitě složené. Roste v oblastech se suchým podnebím. V Africe ho nejvíce můžeme najít na Madagaskaru (ale i jinde i v Africe), roste i v severozápadní Austrálii.

Jsou to opadavé stromy dosahující výšky až 30 metrů. Jsou známé svými charakteristicky ztluštěnými kmeny a kompaktní korunou. Kmeny jsou hladké, pouze u jednoho druhu (Adansonia rubrostipa) se objevují trny. Listy baobabu mají tvar označovaný jako dlanitý, je složený až z 11 lístků a listy v období sucha opadávají.

Květy jsou velké a nápadné, charakteristicky voní a jsou příznačné tím, že se otevírají až po soumraku. Plody baobabů jsou velké, suché, s tvrdým oplodím, mají vejcovitý tvar a jsou většinou popisované jako bobule. Je veliký až 20 cm a má žlutozelenou barvu.

Plod baobabu je v tradiční africké medicíně využíván k potlačení horečky, ale rovněž je součástí místní kuchyně. Představuje zdroj řady vitamínů, zejména vitamínu C (kyseliny askorbové), z minerálních prvků jsou hojně zastoupeny vápník, hořčík a draslík, dále obsahuje aminokyseliny, polysacharidy a v neposlední řadě je bohatým zdrojem vlákniny (podporuje dobré fungování zažívacího systému) - dužina obsahuje 45 % vlákniny. Jeho hlavní složkou je pektin. Tyto složky jsou významné pro správnou funkci zažívacího ústrojí, udržování správné hladiny cholesterolu, mají probiotický účinek a pozitivní vliv na střevní bakterie.

 
V tradičním lidovém léčitelství se používá mimo jiné jako doplněk léčby revmatických nemocí či nemocí horních cest dýchacích. Je zajímavé, že strom dokáže zadržovat velké množství vody (uvádí se až 100 litrů). Rovněž je známý svou dlouhověkostí – věk některých starších stromů je odhadován na 1 000 let a možná i více.