HORMONÁLNÍ REGULACE

působky - látky, které mají schopnost měnit činnost a metabolismus určitých buněk a orgánů

(př. kyselina mléčná ve svalech – rozšiřování tepen)

nejdůležitější působky - hormony

Hormony – produkty žláz s vnitřní sekrecí (=endokrimní žlázy)

- mají regulační účinek

- nejsou zdrojem energie

- nejsou stavební části

- podstata účinku – mění přeměnu a činnost buňky

- roznášeny krví

- doba působení – několik minut nebo i týdnů

- cílová buňka musí obsahovat receptor pro hormon

Hormony působí:

1. přímo – hormon proniká do buňky – váže se na receptor v cytoplazmě – vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje syntézu bílkovin

2. nepřímo – hormon se váže na receptor v cytoplazmatické membráně – vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky

- činnost žláz s vnitřní sekrecí je centrálně řízena z HYPOTALAMO – HYPOFYZÁRNÍHO SYSTÉMU

HYPOTALAMO – HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM

- 2 složky: - hypotalamus

- hypofýza

HYPOTALAMUS

= součást mezimozku

- důležité nervové ústředí

- funkce: - řídí činnost vnitřních orgánů

- reaguje na změny vnitřního prostředí – vyměšuje hormony pomocí

neurosekrečních buněk

Nervové buňky produkují neurohormony dvojího typu:

I. spouštěcí hormony - liberiny a tlumící hormony - statiny

- řídí činnost předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) - zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů

II. antidiuretický hormon + oxytocin – shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy -

odváděny do krve

Antidiuretický hormon (ADH)

- ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve

- řídí rovnováhu mezi množstvím vody a solí v organismu

- nedostatek: žíznivka (diabetes insipidus) - člověk vyloučí denně 10–20 l vody

Oxytocin

- stahy hladkého svalstva dělohy při porodu

- stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

HYPOFÝZA - PODVĚSEK MOZKOVÝ

2 části:

- přední lalok – ADENOHYPOFÝZA

- zadní lalok – NEUROHYPOFÝZA

ADENOHYPOFÝZA

= žláza s vnitřní sekrecí

- vzniká jako vychlípenina hltanu

- spojení – hypotalamus - adenohypofýza = cévní (neurohormony dopraveny krví)

- hypotalamus – neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)

HORMONY ADENOHYPOFÝZY

1. Růstový hormon – somatotropní (STH)

- ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek

- hyperfunkce: obří růst (gigantismus)

- hypofunkce: trpasličí růst (nanismus)

- zvýšení množství hormonu po ukončení růstu – nárůst neosifikovaných částí těla (čelní kost, dolní čelist, články prstů) + nadměrné zvětšování vnitřních orgánů (=akromegalie)

2. Hormony řídící činnost jiných žláz:

a/ adrenokortikotropní hormon – ACTH

- ovlivňuje činnost nadledvinek (kůra)

b/ tyreotropní hormon – TSH

- ovlivňuje činnost štítné žlázy

c/ gonadotropní hormony

- ovlivňuje růst a činnost pohlavních žláz

- folikulostimulační hormon – FSH

- ženy: růst folikulů ve vaječnících, produkce ženských pohlavních hormonů – estrogenů

- muži: tvorba pohlavních buněk = spermiogeneze

- luteinizační – LH

- ženy: růst žlutého tělíska, produkce hormonů žlutého tělíska – progesteronu

- muži: produkce mužského pohlavního hormonu - testosteronu

d/ prolaktin - luteotropní hormon - LTH

- ovlivňuje rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, ovlivňuje rodičovské chování

ENDOKRINNÍ ŽLÁZY

I. ŠIŠINKA (epiphysis cerebri)

= tělísko připojené ke stropu komory mezimozku

- hormon melatonin – brzdí pohlavní činnost

- produkce je závislá na délce osvětlení (s prodlužováním světelného dne tvorba klesá - vnitřní hodiny obratlovců)

-

II. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyreoidea)

- párová žláza

- laloky po stranách štítné chrupavky

- tvoří ji žlázové buňky uspořádané do uzavřených váčků – folikulů - váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem – obsahuje hormon tyroxin - ovlivňuje oxidační procesy v buňkách

- nedostatek – v dětství kretenismus (zpoždění tělesného a duševního vývoje)

- v dospělosti – útlum tělesných funkcí

- nadbytek – předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení teploty, hubnutí, zvětšení

- štítné žlázy – struma

- v blízkosti folikulů – zvláštní buňky produkující hormon kalcitonin – snižuje hladinu Ca²⁺ a PO43 – iontů v krvi (= antagonista parathormonu)

-

III. PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyreoideae)

= čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy

- hormon parathormon – udržuje stálou hladinu Ca²⁺ a PO43 – iontů v krvi

- podněcuje uvolňování Ca z kostí

- nadbytek – odvápnění kostí

- nedostatek – snížení obsahu Ca²⁺ v krvi, zvýšení nervosvalového dráždění, až křeče

(tetanie) dýchacích svalů – příčina udušení

IV. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY

= shluky buněk roztroušených ve slinivce břišní

1. typ buněk – inzulín - snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, ovlivňuje využití glukózy

ve tkáních, nezbytný pro život

nedostatek – cukrovka – léčba pomocí syntetického inzulínu

2. typ buněk – glukagon - opačný účinek

- tvorba hormonů závislá na hladině krevního cukru

V. NADLEDVINKY (glandulae suprarenales)

= párové orgány, uložené na horním pólu ledvin

- lze rozlišit korovou a dřeňovou část

Kůra nadledvin:

1. Glukokortikoidy – nejdůležitější kortizol

- účastní se řízení přeměny živin (urychluje přeměnu aminokyselin, uvolňuje tuky ze zásobních tkání, řídí syntézu glukózy z aminokyselin)

- zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, velké tělesné námaze)

2. Mineralokortioidy - aldosteron - řídí zpětné vstřebávání Na⁺ a současné vylučování K⁺

v ledvinových kanálcích

3. Androgeny = estrogeny

- vylučovány v nepatrných množstvích

- v důsledku genetických vad – vytváří se maskulinní znaky u žen a feminní znaky u mužů

Dřeň nadledvin:

- obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliím

- adrenalin – vyvolává rozšíření cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního

  svalu, rozšiřuje průsvit průdušek, zlepšuje ventilaci plic

- noradrenalin – vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje se krevní tlak

- oba hormony: zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšuje obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)

VI. VARLATA (testes)

- okolo semenných váčků jsou Leydigovy buňky – produkují testosteron

- ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků

- podporuje tvorbu bílkovin – nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek

VII. VAJEČNÍKY (ovaria)

- Graafův folikul – produkuje ženské pohlavní hormony – estrogeny, např. estradiol - řídí menstruační cyklus žen, podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků

- přeměnou Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) - produkuje gestageny, např. progesteron – působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G. folikulů (jestliže došlo k oplození), ovlivňuje buňky mléčných žláz

VIII. PLACENTA

- v těhotenství vytváří choriongonadotropin - působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti

- také produkuje estrogeny

IX. TKÁŇOVÉ HORMONY

- produkovány tkáněmi trávicí soustavy (žaludku a střev) a ledvin – gastrin, sekretin, pankreozymin, renin

- sekretin, pankreozymin - produkovány v horní části střeva, jsou krví zaneseny do

slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu

- gastrin – vylučován žaludeční sliznicí po dráždění sousty

- krví zanesen ke žlázám sliznice – vyvolává sekreci žaludeční šťávy

- renin - produkují ledviny

- ovlivňuje průsvit přívodní tepénky do glomerulu, a tím i přívod krve do glomerulu

Podpora otěhotnění s produkty z našeho e-shopu pegrastore.