Proto bývá doporučováno u žen, které mají potíže v období klimaktéria (kdy je nedostatečná hladina estrogenů v krvi), užívat ty přírodní doplňky, které obsahují extrakty z bylin obsahujících tyto fytoestrogeny. Kromě červeného jetele mezi tyto zdroje patří ještě plody soji nebo také čočka či len. Tyto látky kromě pozitivních účinků na klimakterické potíže hrají ještě pozitivní roli při prevenci osteoporózy. Kromě této role mají ještě celou řadu dalších popsaných účinků (viz např. studie z univerzitní nemocnice ve Vídni publikovaná v časopise Gyne v roce 2003). V rostlinách učinkují jako antioxidanty (poutají volné radikály).

V průběhu menopauzální konference ve Vídni v roce 2002 ukázala skupina německých kliniků, že mast s lokální inhibicí aromatázy (enzym, který inhibuje lokální tvorbu rakovinného promotéra - estradiolu z testosteronu) vyrobená z extraktu z červeného jetele může mít statisticky významný vliv na snížení metastází u žen s pozitivně estrogenně závislou rakovinou prsu. I když, samozřejmě tato záležitost je podrobena dalšímu zkoumání. Dále vědci uvádějí, že fytoestrogeny, jak ze soji, tak i ze červeného jetele může mít kardioprotektivní účinek. Rovněž může napomáhat k úpravě nepravidelností menstruačního krvácení a mírně přispívat ke zlepšení nálady.

Červený jetel (Trifolium pratense L.) jako zdroj fytoestrogenů je velmi významný, studie zmiňované v různých odborných zdrojích uvádějí, že izoflavony z červeného jetele jsou podstatně účinnější než z jiných zdrojů. Jde o to, že tyto izoflavony červený jetel obsahuje celkem čtyři (genistein, daidzein, biochanin A a formononetin), zatímco například soja pouze dva (pouze daidzein a genistein). Množství extraktu v jedné tobolce se obvykle pohybuje v přírodních přípravcích dostupných na našem trhu v rozmezí 40 a 80 mg. Často je výtažek z červeného jetele v těchto přípravcích kombinován s vápníkem, hořčíkem či vitamínem D.